“Boris Johnson launch of COP26” by UK Prime Minister is licensed under CC BY-NC-ND 2.0
Co je to COP26?
COP, kromě populárního účesu, zkracuje anglické „Conference of Parties“, což můžeme volně přeložit jako Konference stran. Jedná se o každoroční setkání zástupců 200 států, kteří na něm řeší jediné – klima. Změny klimatu jsou neoddiskutovatelné a země se v průměru otepluje. Možná si z hodin zeměpisu někteří vybaví Pařížskou dohodu, která vešla v platnost v roce 2016, před pěti lety. Tehdy se světovůdci dohodli, že každých pět let země zhodnotí svoje cíle snižování emisí skleníkových plynů, primárně CO2, aby se udrželo oteplování pod 1,5 stupně Celsia od průměru. Toho chtějí docílit prostřednictvím uhlíkové neutrality do roku 2050. A také se dohodli, že se každých pět let setkají. Tento čas nastal a přes pětadvacet tisíc delegátů zastupujících 200 zemí světa se potkalo po šestadvacáté, tentokrát ve skotském Glasgow.
K čemu je takové setkání dobré?
Cílem COP je dosáhnout dohody všech států na rezoluci, která stanoví světovou agendu v boji proti klimatické změně. V průběhu tvrdých vyjednávání by se tak mělo dospět k dokumentu, s nímž budou moci všechny státy souhlasit, a budou se jím proto řídit, ačkoliv nebude právně vymahatelný. Dle očekávání by mělo dojít ke shodě na masivním snížení emisí skleníkových plynů a vyspělé státy by měly být vyzvány k finančně podpoře států méně vyspělých, aby i ty dokázaly bojovat proti klimatické změně, která se dotýká, a ještě dotkne, celého světa.
Klima i ekonomickou válku přenáší
K překvapení mnoha zúčastněných došly Spojené státy americké a Čínská lidová republika k bilaterální dohodě, prostřednictvím níž hodlají spolupracovat v boji proti klimatické změně. V této deklaraci se zástupci ČLR a USA dohodli na tom, že budou spolupracovat na přechodu k zelené energii, dekarbonizaci nebo také snížení emisí metanu a zemního plynu. USA i Čína jsou největší světoví znečišťovatelé ovzduší, každoročně společně vyprodukují přes 16 megatun CO2, což je téměř polovina všech světových emisí. Ačkoliv je ČLR poněkud zdrženlivá, co se dlouhodobých cílů týče (uhlíkovou neutralitu plánují až v roce 2060 namísto obecně sjednaného termínu o dekádu dříve), na krátkodobé cíle zjevně má o něco jiný názor.
Deforestace po roce 2030? V žádném případě
Svět každoročně přichází o statisíce hektarů lesů. Více než sto zemí, které reprezentují asi 85 % světových lesů, se dohodlo, že do roku 2030 zastaví deforestaci. Tím by se mělo Zemi pomoci, protože stromy mají skvělou vlastnost – absorbují CO2. A pokud se na takovém cíli dohodlo tolik zemí, zní to přinejmenším pozitivně, u slov ale nezůstalo. Na tento cíl má jít přes 19 milionů dolarů, v přepočtu tedy asi 420 milionů korun. Pravdou ovšem zůstává, že takové cíle ne vždy dopadnou na úrodnou půdu. V roce 2014 se diplomaté dohodli na podobném cíli, od toho roku se ovšem deforestace nejenže nesnížila, ale dokonce narostla, především činností brazilské vlády v Amazonském pralese. Tentokrát jsou ovšem diplomaté ambiciózní o něco oprávněněji, na tento cíl má jít mnohem větší částka než posledně.
Uhlí kámen úrazu
Na čem se ovšem svět stále nedokázal dohodnout, je konec uhlí. Ačkoliv více než 40 zemí, včetně třeba Polska, potvrdilo svůj záměr odejít od produkce elektřiny z uhlí, které je největším znečišťovatelem ovzduší a nejvíce přispívá ke klimatické změně, pořád je tu necelých 160, které tento záměr nesdílí. Mezi nimi i největší znečišťovatelé v podobě USA a Číny nebo také Česká republika. Jak by tento cíl ale měl vypadat? Signatáři se zavázali ukončit veškeré investice do mezinárodní i domácí produkce uhelné energie a také ukončit fungování veškerých uhelných elektráren, a to do roku 2040 pro velké ekonomiky, do roku 2050 pro chudší země. Zbytek světa? Ve finální COP26 dohodě je značně kompromisní fráze o „omezení“ uhlí, nikoliv ukončení jeho využití, za což vděčíme především Číně a Indii.
Finální dohoda a (ne)splněné sny
Jak mnozí ze Summitu znají, nebo brzy poznají, v jakékoliv multilaterální dohodě je potřeba sáhnout ke kompromisům. Obzvlášť, pokud se jedná o doslova celý svět. Ve finálním znění COP26 dohody je tak hned několik kompromisních bodů, ovšem i ty znamenají závazek. Svět se zavázal omezit emise oxidu uhličitého, poprvé se objevuje konkrétnější plán omezení uhelné elektřiny, světovládci se dokonce dohodli, že přestanou pumpovat peníze do snížení cen fosilních paliv. A rozvojové země dostanou od mezinárodního společenství rekordní částky, aby měly možnost bojovat proti klimatické změně. Zelená idylka? Ačkoliv mnoho státních představitelů si dohodu chválí, jiní nesouhlasí. „Je to důležitý krok, ale nedostatečný,“ kritizuje summit generální tajemník António Guterres. Nemusíme ale chodit pro kritiku (věkově) nikterak daleko, nejslavnější aktivistka Greta Thunbergová označila dohodu třemi celkem prostými slovy: „Bla, bla, bla.“
