Indická vláda provedla v uplynulém roce zásadní změny v zákonech týkajících se zemědělské produkce. Proti tomu se vzedmula obrovská vlna nevole, která vyvrcholila pochodem stovek tisíc farmářů na hlavní město Dillí. Na předměstí si zbudovali stanové tábory vybavené kuchyněmi, obchody, a dokonce i knihovnami. Indická vláda však o stažení prosazených zákonů neuvažuje a vyzývá demonstranty, aby se vrátili domů.

Vlna protivládních protestů odstartovala v září minulého roku, kdy se proti zemědělským reformám Módiho vlády začali bouřit zemědělci v indických státech Pandžáb a Harijána. V listopadu tedy uspořádali pochod na Dillí a od té doby protestují ve stanových městech na předměstí. Dne 26.. ledna se v Indii slaví Den republiky, po celé zemi probíhají masivní oslavy a ceremoniály. Protestující farmáři však prolomili policejní zátarasy, díky čemuž se dostali až do samotného centra Dillí, kde vyvěsili Sikhské vlajky. Pandžáb je totiž rodištěm jednoho z nejmladších světových náboženství Sikhismu. Toho využila centrální vláda, která se dlouhodobě snaží protestující očernit. Podle ní se totiž nejedná o prosté farmáře, nýbrž o separatisty, kteří se snaží odtrhnout Pundžáb od Indie. 

O co v reformách vlastně jde?

V Indii pracuje v zemědělství přes 50 % celkové populace, celý sektor však postihují strukturální problémy. Farmáři se dlouhodobě pohybují na hranici chudoby, značná část z nich je zadlužená, což vede k vysoké míře sebevražd. Nadto se musí potýkat se sílícím globálním oteplováním, které nutí farmáře do nákladných investic. 

Centrální vláda se snaží změnit desítky let zaběhlý systém, který dotuje určité druhy zemědělských produktů. Tento systém zaručoval farmářům alespoň nějakou jistotu, že dokáží vyžít. Indická vláda argumentuje potřebou dostat do zemědělství finanční prostředky, aby došlo k modernizaci celého odvětví, což by mělo mít za následek zvýšení konkurenceschopnosti Indie. Farmáři se naopak obávají, že díky regulovanému trhu dojde k drastickému snížení cen, což donutí zemědělce prodat své drobné hospodářství potravinovým koncernům. 

 

Jak na to reagovala vláda?

Premiér Módí si je vědom ošemetnosti situace. Zemědělci tvoří největší skupinu elektorátu v zemi, pro úspěch ve volbách jsou jejich hlasy naprosto klíčové. V uplynulých letech se centrální vláda snažila získat si zemědělce na svou stranu. V roce 2016 si vláda stanovila cíl, že do roku 2022 zdvojnásobí příjmy zemědělců. Dle vládních představitelů povedou současné změny ke zvýšení konkurence na zemědělské trhu, což ve výsledku povede ke zvýšení mezd v zemědělství.

Zároveň však vláda vsadila na nacionalistickou notu. Pandžábce se snaží profilovat jako výtržné živly, které se snaží rozbourat národní integritu Indie. Zde je nutné podotknout, že premiér Módí často využívá nacionalistických nálad ve společnosti, aby dosáhl svých cílů

A jak to nakonec dopadne?

Přestože vláda a odborové svazy zastupující farmáře jednají poněkolikáté za posledního půl roku, dohoda je stále v nedohlednu a protesty pokračují. Ani jedna strana nechce ustoupit, farmáři navíc mají překvapivě dobře zvládnuté zásobování, takže v dohledné době se konce protestů nejspíš nedočkáme. 

Photo by Shakeb Tawheed from Pexels

Vít Batala

Vít Batala

předseda SPECPOL v Modelu OSN

vit.batala@amo.cz

více informací ▼

Vítek se narodil v Praze, dospívání strávil v Brně a teď je zase v Praze. Studuje marketingovou komunikaci a PR na Karlovce (co se tam vlastně učí, je každému záhadou). Léto tráví tím, že mlátí děti obaleným klackem po hlavě (někteří tomu říkají larp). Umí spoustu zbytečných věcí, rozezná podle chuti etiopskou a brazilskou kávu a fakt dobře hraje fotbálek.

Redakce

A jaké jsou vaše zážitky? O čem byste si chtěli přečíst v příštím čísle? Napište nám!