LOH v Tokiu

Celý svět si hrozbu nekontrolovatelného šíření viru uvědomuje – i proto byly Olympijské hry 2020 v Tokiu přesunuty s vidinou, že se v létě roku 2021 bude boj s nemocí covid-19 chýlit ke konečnému vítězství. Jenže člověk míní a realita se navzdory němu vyvíjí po svém. Zda vůbec a popřípadě v jaké formě se XXXII. Olympijské hry v roce 2021 uskuteční, je stále nejasné.

Kolem otázky, zda olympijské hry přese všechna rizika uspořádat, nebo naopak znovu odsunout se ve světě, ale i v Japonsku samotném, rozpoutávají ostré názorové střety. Téměř 80 % Japonců se v průzkumu Kyodo News vyjádřilo pro zrušení nebo posunutí termínu konání olympiády. V zemi platí nouzový stav a dle tamních epidemiologů se Japonsko nachází v horší epidemiologické situaci, než tomu bylo v jarních měsících minulého roku. V situaci, kdy se navíc objevují nové mutace covid-19 (britská, jihoafrická, brazilská…), plán uskutečnit hry shledávají jako zbytečný risk, který by „výstavku” mutací koronaviru mohl ještě zpestřit.

„Z pohledu člověka naprosto chápu každého, kdo má obavy ohledně olympijských her, když on či ona žije v lockdownu,” reaguje prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach. „Ale povinností MOV a japonské vlády je hledět dále než na tuto situaci,” doplňuje Bach. Nač MOV a japonská vláda hledí vyjadřují slova japonského premiéra Yoshihida Sugy: „Japonsko hodlá dodat světu víru a kuráž.”

Postoj zahraničí je prozatím zdrženlivý. Jedním z hlavních důvodů odkladu letních Olympijských her 2020 v Tokiu byla stanoviska jednotlivých států o stažení svých atletů kvůli obavám o zdraví i pro omezené podmínky tréninku. Letos prozatím z žádného z olympijských výborů výrok o neúčasti sportovců daného státu na hrách v Tokiu nezazněl, v některých státech – kupříkladu v Austrálii – se však šíří pochybnosti o schopnosti Japonska zvládnout tento herkulovský úkol.

Olympijské hry jako důkaz, že lidstvo virus překoná

Japonsko olympijské hry chce. Nebo to alespoň tvrdí jeho vláda i Mezinárodní olympijský výbor. MOV i premiér Suga se ohradili proti informaci, že se tito dva aktéři dohodli na zrušení Olympijských her v Tokiu, kterou ve svém článku přinesl deník The Times. Předseda japonské vlády Suga v reakci na článek „Timesů” řekl, že se všichni zapojení snaží o to, aby hry proběhly. Ostatně na tom má stát velký zájem, jelikož jen roční odsun stál Japonsko (a především jeho daňové poplatníky) přibližně 2,8 miliard USD (což se rovná cca 60 miliardám korun). Pokud by se hry zrušily úplně, znamenalo by to pro zemi vycházejícího slunce poměrně významnější ztráty, dle výzkumu Statista Research Department z března roku 2020 by se jednalo přibližně o 43 miliard USD (přepočteno na koruny jde bezmála o bilion). Tratily by samozřejmě i národní olympijské výbory a sponzoři jako Panasonic nebo Coca-Cola. „Jsem odhodlaný zajistit bezpečné olympijské hry jako důkaz, že lidstvo virus překoná.” deklaroval Yoshihido Suga.

IOC statement on media reports regarding Tokyo 2020 pic.twitter.com/647pj5mx9U

— IOC MEDIA (@iocmedia) January 22, 2021

Jenže jak oné bezpečnosti docílit? Organizátoři počítají především s pravidelným testováním, omezeným pohybem v olympijské vesnici a dodržováním hygienických nařízení. Velkou a složitě vypočitatelnou neznámou je přítomnost diváků. Prioritou je bezpečnost a přes ni vlak nepojede – o tom, za jakých podmínek diváci budou moci sledovat olympioniky naživo by se mělo rozhodnout do března. Na čem se shoduje většina z obou táborů „pro” a „proti” konání LOH v Tokiu je, že jedinou možností jak zajistit, aby hry proběhly s co největší obezřetností a bez případného masivního šíření viru, je očkování. Jenže…

Očkovat sportovce přednostně, neočkovat sportovce přednostně?

Kdo by si byl pomyslel, že olympijské hry přinesou jedno z největších etických dilemat od dob Wikileaks. Mají sportovci dostat v očkování přednost před rizikovými skupinami, pracovníky v první linii a znevýhodněnými zeměmi – v případě Afriky celého kontinentu – kam se vakcína dostane až za dlouhou dobu? To by mohlo znamenat zbytečné ztráty na životech, zatímco by sportovci ve vrcholné formě mávali ze stupínků slávy.

Na druhou stranu by sledování celosvětově extrémně oblíbených olympijských her mohlo ulevit restrikcemi, zákazy a samotou namáhané psychice. Rozprostřená idea olympismu by mohla pomoci vyléčit svět.

Přednostní očkování olympioniků bude dle MOV dobrovolné, avšak silně doporučované. Některé země svým bojovníkům o medaile vakcínu hodlají zajistit co nejrychleji – Izrael plánuje své olympioniky proočkovat do května (kdy však již má být proočkovaný Izrael celý), Dánsko by začalo očkovat sportovce v dubnu, kdy se mají dostat na řadu všichni zdraví jedinci. Velká Británie a Austrálie zastávají prioritní vakcinaci ohrožených skupin a sportovce upřednostňovat nehodlají. 

Tlak tohoto dilematu pociťují i sami atleti, například kanadská olympijská vítězka ve wrestlingu Erica Wiebe prohlásila, že se na úkor ostatních kvůli olympiádě přednostně očkovat nenechá. Na Slovensku naopak již několik olympioniků injekci dostalo – například kajakář Erik Vlček, kterému prý vakcínu zajistila vláda na žádost Slovenského olympijského výboru. Český olympijský výbor navrhl, aby očkování českých sportovců proběhlo co nejrychleji, avšak s ohledem na dodržení očkovacího pořadníku. Ministerstvo zdravotnictví v tomto ohledu zatím žádné rozhodnutí neučinilo a není známo, že by některý z českých olympioniků přednostně vakcínu dostal.

Rozhořčených reakcí na intenci nakoupit vakcínu proti covid-19 pro „mladé, fit a zdravé” hráče se dočkala již NHL, naopak NBA přednostní nákup vakcíny týmům zakázala. MOV i národní olympijské výbory jsou vystaveny kritice stejně jako NHL. 

United By Emotion

Promo video z ledna minulého roku k Olympijským hrám v Tokiu 2020 s tenistkou Naomi Osakaovou ve středu davu dýchajících, křičících, prskajících – zkrátka kapénky slin šířících – fanoušků je pro oči dnešního diváka nepříjemné až odpuzující. Motto LOH 2020  „United By Emotion” též není pro nynější situaci akurátní, jelikož emoce, které dosavadní organizace odsunutých olympijských her vzbudila, naopak společnost značně rozdělují. Jestli se LOH v Tokiu a jejich maskota Miraitowa (a Someity – maskota paralympiády) vůbec někdy dočkáme, ukáže čas. Je ale naprosto jisté, že Letní olympijské hry v Tokiu (ať už 2020 nebo 2021) zanechají v historii novodobých olympijských her nezapomenutelnou stopu. I když možná úplně jinou, než by si Japonsko i MOV přály.